Zdroj: https://kladensky.denik.cz/hokej_region/vychovaval-jagra-a-desitky-dalsi-hvezd-trener-svoboda-slavi-devadesatku-20190118.htmlZaložil naši Pézetku a nyní slaví 90-tku!! Přejeme hodně zdraví, vitality a DĚKUJEME !!!

Díky jeho chuti pracovat s hokejovou mládeží vznikl před 67 roky v Kladně oddíl Pracovních záloh (PZ). Právě  jeho zakladatel, trenér a hokejový metodik v jedné osobě Vladimír Svoboda slaví 18.ledna 2019  devadesáté narozeniny! 

Pamětníků vzniku PZ už dnes mnoho není. Připomeňte zrod kdysi slavné hokejové značky...
Když jsem v roce 1952 končil studia na tehdejším institutu tělesné výchovy, chtěl jsem se věnovat hokejové mládeži. Po škole mne umístili do Slaného, ale to jsem odmítl, protože tam se hokej moc nedělal. Prosadil jsem si Kladno, kde kromě áčka hrál jen dorost. Dostal jsem prostor mládežnický hokej rozšířit. Shodou okolností tenkrát Ministerstvo pracovních sil zřizovalo v republice odborná učiliště a školy závodního výcviku. Napadlo mne v rámci tohoto projektu v Kladně vytvořit pro učně nejen z Kladenska plnohodnotné hokejové zázemí s ubytovnou, jídelnou a hokej spojit s vyučováním. To se povedlo a v prosinci 1952 tedy vznikly PZ. Podařilo se mně dát dohromady silný dorost, který konkuroval již existujícímu oddílu SONP Kladno. Do čtyř let jsme získali první titul. V té době jsme poráželi excelentní kladenskou řadu SNOP Karas - Jiřík - Vimmer.

Další dva tituly, dosud poslední pro Pracovní zálohy, jste získal ještě v letech 1970 a 71. Kdo byly největší opory těchto týmů?
V prvním týmu například Lidický, táta současného trenéra áčka, Broš, jeho syn je současným manažerem Sparty a Šebek. Kromě Broše budoucí mistři republiky s áčkem v roce 1959. V dalších mistrovských týmech už těch hvězd kladenského hokeje v dorostu PZ hrálo mnohem víc. Třeba Müller, Křiváček, Neliba, Vysušil, Krása, Kaberle. Pak se v PZ objevila jména, která, bohužel, už pro PZ titul nevybojovala. Namátkou mistři světa Jágr, Patera, Vejvoda, Kameš, současný trenér áčka Čermák, obrovský talent Mikolášek. Tyhle kluky jsem ještě v pézetce zažil. V Kladně jsem s trénováním končil po třiatřiceti letech. 

Jak hodnotíte současnost obou kladenských klubů?
Myslel jsem, že budou hrát lepší hokej. Pézetka se může chlubit už jen dorostem v extralize. Rytíři by měli konečně vybojovat návrat do extraligy, kam svou historií klub patří. Vím, že nejde dneska vybírat z tolika kluků jako kdysi za nás, přesto se domnívám, že opět v Kladně nadejde doba, kdy se hokeji bude chtít opět věnovat hodně dětí.

Vychovával Jágra a desítky další hvězd. Trenér Svoboda slaví devadesátku
Zdroj: https://kladensky.denik.cz/hokej_region/vychovaval-jagra-a-desitky-dalsi-hvezd-trener-svoboda-slavi-devadesatku-20190118.html

Kladno /ROZHOVOR/ – Byl to hodně slavnostní a emotivní úvod zápasu hokejistů Kladna s Porubou. Na ploše přijímal gratulace k pátečním (18.1.2019) devadesátým narozeninám Vladimír Svoboda. Dnešní generaci jeho jméno možná tolik neřekne, ale jde o muže, který se zásadně zasloužil o to, kolik v Kladně vyrostlo hokejových talentů.

Svoboda přitom původem Kladeňák není. Narodil se 18. ledna 1929 v Mladé Boleslavi, kde také hokej aktivně hrál. Jenže v roce 1952 se po absolvování Tyršovy školy tělesné východy přesunul právě do Kladna do učiliště Poldovky, kde vedl tělocvik a dobrovolnou tělesnou výchovu.

Po dohodě s tehdejším ředitelem učiliště Václavem Jedličkou spoluzaložil dorostenecký oddíl – hokejový, fotbalový a cyklistický. Několik sezon poté sám trénoval hokejové týmy A i B.

 

Při zakládání PZ (Pracovních záloh) Kladno měl z čeho vybírat, v té době Kladensko oplývalo velkým počtem šikovných hokejistů.
V době založení hokejového dorostu začínali u Svobody borci jako Jindřich Lidický st. a František Šebek, pozdější mistr republiky z roku 1959. Zajímavostí je, že v obraně hrál i Pavel Kouba, pozdější slavný fotbalový brankář nároďáku, Sparty a Dukly.

V roce 1956 byl Svoboda u vůbec prvního mistrovského titulu pro kladenský hokej vůbec. Získali ho dorostenci PZ Kladno v sestavě s Müllerem, Fr.,Kalinou, Rezkem, Formánkem, Štanclem, Šebkem a dalšími.

Teprve poté získaly titul i SONP dorost a teprve v roce 1959 přišel titul mistra republiky A mužstva dospělých.

Následně získal Vladimír Svoboda se svými kluky ještě dvakrát titul mistra ČSSR s dorostem PZ Kladno, a to v letech 1970 a 1971, kdy dozrávala zlatá generace. Však u dorosteneckých titulů byli pozdější reprezentanti a mnohonásobní šampioni ČSSR Kaberle st., Neliba, Krása, Müller, Křiváček, Vysušil, Tauš nebo Skrbek.

U Svobody později začali hrát hokej i další skvělí borci. Zdaleka nejde vzpomenout na všechny, ale namátkou určitě vybereme jména jako Jaromír Jágr, František Pospíšil, František Kaberle st., Jan Neliba, Vladimír Kameš, František Šebek, Pavel Patera, Jan Kruliš, Ota Vejvoda, Tomáš Mikolášek, Petr Ton, Jiří Burger, Zdeněk Nedvěd.

Kouč Vladimír Svoboda se prosadil také v zahraničí. Sedm let trénoval v polské Toruni (1972, 73, 1979 – 82) a tři roky ve Švýcarsku v Chiasu (1992-94).

Jedním z vrcholů jeho trenérské kariéry bylo působení u reprezentace. Jako šéftrenér juniorů ČSSR do 19 let působil hned dvakrát (3 roky s as. L. Brábníkem a 2 roky s as. P. Wohlem).

Pane Svobodo, při zakládání PZ jste asi měli oproti dnešku výhodu, tehdy sportoval snad každý malý kluk a u televize a počítače neseděl nikdo. Měli jste dost hráčů?
Mně stačilo obejít třídy na učňáku a měl jsem kompletní tým. Dnes to není jen o počítači, hokej je také straně drahý sport. Platíte každý rok brusle, drahé jsou hokejky, dneska abyste klukovi ještě zaplatil speciálního trenéra. To dříve nebylo, kluci všechno dostali. My když udělali nábor, přišlo sto žáků. Dneska? Na ledě je víc trenérů než dětí.

Také sportovní nabídka je pestřejší…
Raději jdou hrát florbal. To je také dobře, je to pohyb, ale je to vysvětlení, proč je méně malých hokejistů. Rodiče radši vyberou levnější sport.

I vy jste při zakládání PZ vedl nejen hokejový, ale fotbalový a cyklistický klub.
A když jsem dal z učňovky dohromady fotbalový tým, tak jsem zjistil, že je vynikající. Dostali jsme se do republikového finále a až tam nás porazila Bratislava s Andrejem Kvašňákem v sestavě.

Jak jste se vůbec v té době trenérsky zdokonaloval?
Měl jsem hlavně průpravu z mládí. Hokej jsem hrál už v Mladé Boleslavi jako dorostenec – to ještě ani nebyly helmy. Pak za Slavii vysoké školy. Takže jsem vycházel hlavně ze svého citu a zkušeností.

Podílel jste se na výchově mnoha pozdějších velkých hokejových osobností. Můžete vybrat jednu jedinou?
Těch bylo tolik, že by to nebylo spravedlivé. Na oslavu mi přišel třeba Láďa Vysušil, toho jsem neviděl čtyřicet let. A byl to výborný hráč. Nebo Zdeněk Müller, pozdější trenér Kladna. Patera, Vejvoda, Mikolášek. Rok jsem měl i Jardu Jágra, ten byl ale tak dobrý, že pořád přeskakoval věkové kategorie. Rád jsem měl také Láďu Kameše nebo Ivo Kindla. To byl obrovský talent, ale i parchant (smích). Nebo Biskup z Přítočna, tam měli hospodu. Oba byli podobní, brali to lehce. Ivo měl jet na zápas a vzkázal, že nejde, radši si vyrazil s holkou.

Jak to vůbec děláte, že jste v devadesáti tak čilý a bystrý?
Cítím se vážně dobře. Recept je asi to, že jsem dělal celý život nějaký tělocvik. Jako kluk v Mladé Boleslavi třeba fotbal za Aston Villu – Astonku, tam mě zkoušeli jako dorostence i mezi muži. Chodil jsem pravidelně plavat na Jizeru. Pak mě VPK – veslařsko-plavecký klub poslal na krajský přebor a já tam vyhrál padesátku kraula. Vyhrál jsem i Běh Štěpánkou, což je tradiční boleslavský běh. Byl jsem nesportovec a možná to je recept.

Do kolika jste trénoval?
Asi do sedmdesáti, to jsem končil naposledy ve Švýcarsku.

Trénoval jste také československou juniorskou reprezentaci a to hned dvakrát. Vzpomenete si na některé úspěchy?
Tři roky jsme jezdili s asistentem Brábníkem a mladými hráči spíš po slabších hokejových zemích jako NDR, Maďarsko nebo Polsko. Pak jsme byli s Pavlem Wohlem, ve Švýcarsku jsme získali i medaili. Vzpomínám si na jeden zápas v Maďarsku, kde jsem vedl tým velkých bouráků, jako byli Nedomanský, Holík nebo Suchý, z Kladna pospíšil, Hořešovský a Nedvěd. Nedomanský byl neuvěřitelný střelec, tam dal gól z půlky hřiště. Gólman ho ani neviděl. Rok na to jsem hrál na stejném stadionu s polským nároďákem.

V Polsku jste byl několik let, jaké to bylo trénovat v zemi, která tehdy porazila i Sověty (6:4 na MS v Katovicích).
Já už uměl tak dobře polsky, že po návratu si ze mě dělal Láďa Kameš legraci, že na něj mluvím polsky. To se naučíte raz dva. Trénoval jsem v Toruni, to bylo moc hezké město. Byl jsem tam vždycky tři roky, protože podle tehdejších zákonů jsem pak zase musel trénovat tři roky doma.

Scházíte se ještě se staršími hráči?
Pořád, máme náš klub seniorů. Jdeme do hospůdky, posedíme, popovídáme, vzpomínáme. Dám si jedno dvě malá piva, víc nepotřebuju. Chodí Bača Hrabě, Áda Stach, občas dorazí Karas, Fröhlich, Masaryk Zdeněk Nedvěd, Čužák Rys, Landa, Voráček. Dobrá parta.

A co říkáte dnešnímu Kladnu. Je ve druhé lize, mezi elitu se marně snaží dostat…
Mrzí mě to, to víte. Ale je to i konkurencí, ta je větší než bývala. Vezměte si jenom, kolik je třeba ze Slezska klubů a hráčů. Bude to těžké, ale se Kladno zase nahoru podívá.

Jak jste se cítil na ploše?
Až jsem zaslzel. Hlavně když mi přišli blahopřát i další starší hráči, přišlo jich hodně. Vůbec jsem nečekal, že jich dorazí tolik. Snad mě měli trochu rádi.
Zdroj: https://kladensky.denik.cz/hokej_region/vychovaval-jagra-a-desitky-dalsi-hvezd-trener-svoboda-slavi-devadesatku-20190118.html(převzato z Kladenského deníku)
Zdroj: https://kladensky.denik.cz/hokej_region/vychovaval-jagra-a-desitky-dalsi-hvezd-trener-svoboda-slavi-devadesatku-20190118.html


Zdroj: https://kladensky.denik.cz/hokej_region/vychovaval-jagra-a-desitky-dalsi-hvezd-trener-svoboda-slavi-devadesatku-20190118.html